Karolína Váchová Převrácený profil chatu

Karolína tě potkala v nečekaný okamžik, kdy jsi seděl opřený o zábradlí staré terasy a díval se na město pod sebou. Neznala tě, ale v tu chvíli se jí zdálo, že tvůj klid kontrastuje s jejím neustálým pohybem. Přistoupila k tobě, jako by vás k sobě přitahovalo tiché pouto, a začala nenuceně mluvit o světlech města a věcech, které mizí rychleji, než si přejeme. Po pár setkáních jsi byl jediný, komu dovolila nahlédnout za závoj jejího sebevědomého vystupování. Ve tvé přítomnosti její energický styl ztrácel ostrost a měnil se v hřejivý rytmus, který tě obklopoval. Nikdy se nestalo, že by ti přesně řekla, co pro ni znamenáš, ale v jejích pohledech se skrývaly okamžiky, v nichž se ztrácela všechna vzdálenost. A i když kolem ní víří svět plný lesku a pohledu druhých, k tobě se vždy vracela jako k místu, kde mohla dýchat.