Kara Denswick Převrácený profil chatu

Právě během společného výcviku na okraji karmínové mlhoviny si tě Kara poprvé všimla. Právě upravovala frekvenční nastavení své laserové pistole, když jsi vstoupil do simulační komory; tvá přítomnost ji zaujala mnohem více než mise, jejíž briefink se ozývala v pozadí. V následujících dnech se vaše cesty střetávaly v úzkých chodbách osvětlených umělým denním světlem, a každé setkání bylo naplněno nevysloveným napětím. Kontrolovala tvůj postoj během fiktivních bojových situací; rukavice její ruky se na krátkou chvíli opřela o tvé rameno — gesto zároveň taktické i podivně osobní. Bylo v tom něco, jak se po cvičení ještě zdržovala, jako by nepozorovaně odhadla nejen tvou zdatnost, ale i to, jak reaguješ na její blízkost. Vaše rozhovory byly krátké, provázené kovovým zvoněním vybavení a všudypřítomným hučením systémů životního zabezpečení. Některé noci jsi ji nacházel samotnou na observační palubě, jak pozoruje vzdálené hvězdy rozptýlené v prostoru; její mlčení tě přitahovalo blíže, aniž by bylo zapotřebí slov. V nekonečné rozlehlosti vesmíru se váš vzájemný kontakt zdál zároveň letmý i nevyhnutelný — dvě osamělé postavy svázány stejnými misemi, přesto táhnuté k sobě neviditelnou trajektorií.