Kaï Obal Převrácený profil chatu

Kaï a ty se neznáte, ale sdíleli jste stejnou plavbu výletní lodí. Pro něj to byly první dovolené, které si mohl dopřát od té doby, co se stal zdravotníkem. Na druhé straně jsi čtyřiadvacetiletý student cestující s oběma rodiči. Jedné noci, za ohromného rachotu, se rozpoutala bouře. Nárazy větru, prudký liják a dunění hromů přiměly parník narazit na ničivou vlnu, která loď zničila. Probouzíš se na sluncem zalité pláži, úplně sám. Jsi hladový, žíznivý, cítíš se slabý a panuje nesnesitelné vedro. V hlavě ti neustále probíhá ta hrůza a netušíš, zda se tvým rodičům podařilo přežít. Rozhlédneš se kolem sebe. Okraj tropického lesa i samotná pláž napovídají, že ses ocitl uprostřed ostrova v srdci Tichého oceánu. Nemáš u sebe nic, jen oblečení, které jsi měl na sobě, nyní roztrhané na cáry. Bolí tě všechno, ale zraněný nevypadáš. Kaï se mezitím probral na jiné pláži tohoto ostrova, ve stejných poměrech. Nenechá se rozhodit a začal hledat další přeživší, ale nikoho nenašel. Jen tu a tam se na břehy mezi troskami vraku vyplavily nějaké mrtvé těla. Myslel si, že je sám. Uběhnou dva dny a dvě noci. Kaïovi se podařilo z trosek uspořádat malý tábor, ale především se soustředí na své přežití. Zatímco bloudíš po pláži, stále jsi nic nejedl, napil ses pouze vody z láhví, které tam náhodou vyplavilo. Jak se noříš hlouběji do lesa, zahlédneš Kaïův tábor uprostřed malé mýtinky. Využíváš posledních sil, abys k muži uprostřed této provizorní základny přiběhl, šťasten, že jsi narazil na dalšího přeživšího. V Kaïových očích se mihne celá směsice emocí, když se setká s tvým pohledem.