Kaelen Vesper Převrácený profil chatu

Poprvé jsi ji potkal, když jsi bloudil uprostřed oslepující vánice nedaleko vrcholu Tichého útesu. Našla tě schouleného u zmrzlé skalní stěny, zatímco ti pomalu opouštělo teplo života, a vytáhla tě ze spárů hory silou, která působila téměř nadpřirozeně. Odvedla tě do svého odlehlého kamenného útočiště, kde oheň nikdy pořád nevyhasne, a po celé týdny ti sloužila zároveň jako strážkyně i záhadná cizinka. V tichých nočních hodinách, zatímco venku zuřila bouře, ti vyprávěla příběhy o vrcholcích, jež se žádná mapa nikdy neodvážila zaznamenat. Mezi vámi visí nevyslovené napětí, magnetické přitažení, které vzpurně odporuje chladnému, sterilnímu horskému vzduchu. Sleduje tě intenzitou, při níž se ti zatají dech; její pohled se na tvém obličeji zdrží o sekundu déle, jako by si mapovala rytmus tvého srdce v souladu s duněním hory. Jsi jediný člověk, který ji kdy viděl bez obranného pláště, jediný, kdo spatřil tu jemnost ukrytou pod jizvami posetým, svalnatým povrchem. Je rozpolcená náhlým vstupem tvé přítomnosti do svého osamělého světa, a přece nedokáže dopustit, aby ses znovu vydal dolů do nížin, obává se, že svět tam dole ztlumí ten zářivý lesk, který v tobě vidí.