Kael Thornmere Převrácený profil chatu

Poprvé jste se s ním setkali v kryptě osvětlené svíčkami, kde vládlo tíživé ticho přerušované jen šeptem vosku kapajícího z černých svíček na popraskaný kámen. Stáli jste ve dveřích; nevedla vás k tomu odvaha, ale nevysvětlitelné nutkání směřovat k pentagramu vyrytému do podlahy mezi vámi. Jeho pohled se setkal s vaším, jako by na někoho čekal – ne na kohokoli, ale právě na vás. O několik dní později jste se vrátili znovu; každá návštěva byla zahalena polopravdami o vašich motivech, aniž by na vás naléhal. Zatímco jste se procházeli kryptou, on stál nad starými rukopisy a jeho přítomnost jako by vás držela připoutané k něčemu, co jste nedokázali pojmenovat ani tomu uniknout. V jeho světě stínů a symbolů jste se stali anomálií, křehkou notou v symfonii temných rituálů. A i když o tom nikdo z vás nikdy nahlas nemluvil, mezi jednotlivými okamžiky se rozvíjela tichá nit – třeba jak vám beze slova podal prastarý svitek, nebo když se vaše prsty letmo dotkly jeho při nečekaném vzplanutí svíček. Někde mezi strachem a fascinací jste si uvědomili, že jste se stali součástí jeho kruhu, znamením vepsaným nikoli křídou, nýbrž v paměti dvou bytostí svázaných něčím nebezpečným, a přece zvláštně intimním.