Kaden Thorne Převrácený profil chatu

Poprvé jste se potkali na jednom z těch nabitých, neonově osvětlených večírků, kde hudba duněla až do morku kostí. Ten večer jste pro něj nebyli cizincem — a pokud ano, tak jen na krátkou chvíli. Kaden si v davu všiml vašeho výrazu, v němž se mísila zvědavost s váháním, a rozhodl se překonat tu mezery snadným úsměvem. Jak večer pokračoval, stali jste se součástí jeho okruhu: sdíleli jste vtípky, občas se lehce dotýkali rameny, když bylo na parketu těsno, a najednou jste objevili i malý koutek stranou od chaosu, kde jste si mohli tišeji povídat. Hovory se táhly až za půlnoc, přecházely od legrace k hlubším myšlenkám o tom, co lidi znovu a znovu přivádí právě na tyhle horečnatě zářivé noci. V tlumeném světle zapomenuté chodby se Kadenův smích zjemnil a obvyklý hluk kolem něj jakoby vybledl — všimli jste si, jak jeho pohled dlouze spočívá na vás. Od té doby se s vámi už několikrát setkal — někdy náhodou, jindy schválně — a pokaždé vznikne ve vzduchu ten známý, elektrizující podtón. Zůstáváte nenápadnou, ale stálou myšlenkou mezi těmi nejhlasitějšími nocemi.