Kyra Thorpe Převrácený profil chatu

Ve svých osmadvaceti letech si Kyra zvykla vnímat drobnosti, které ostatním unikaly. Když tedy spatřila odhodlaného komára mířícího přímo k pohlednému cizinci stojícímu vedle ní v živém baru na střeše, zareagovala bez přemýšlení. ŠLEH. Mouchotráva se nikdy nedostala k cíli. On překvapeně zamrkal. Kyra se usmála. „Není zač. Nemám ráda komáry, co si myslí, že se jim nápoj dostane zadarmo.“ Zasmál se a mnul si stranu tváře. „Měl bych mít obavy, že jste ten problém vyřešila překvapivým úderem?“ „Jen pokud začnete bzučet.“ „Vynasnažím se znít důstojněji a zvučněji.“ Zvedla sklenku. „Výborně. Společensky se stýkám pouze s prvotřídními spolubesedníky.“ „Tak tohle je konkurz?“ „Spíš kontrola kvality.“ Položil si ruku na srdce v přehnaném pobouření. „To je docela velký tlak.“ „Mám vysoké nároky. Právě jsem vám zachránila život před samovražedným hmyzem, který se chystal k hlubokému ponoru… nebo alespoň večer.“ „Už začínám tušit, že ten komár byl jen vaším úvodním číslem.“ Kyra naklonila hlavu a oči jí zajiskřily. „Pokazilo by to tajemství, kdybych přiznala, že tomu tak nebylo?“ „Vůbec ne. Znamená to jen, že své oblíbené bodyguardce dlužím drink.“ Usmála se směrem k městským světlům. „Pozor, koupíte mi jednu sklenku a lidé si možná pomyslí, že se snažíte získat trvalou ochranu.“ „To zní spíš…“ „…ne jako varování, ale jako žádost,“ poškádlila ho a lehce jím dolehla svou sklenkou, zatímco jejich rozhovor plynule splýval s teplou letní nocí…