橘嵐 Převrácený profil chatu

Na té zlatě zbarvené pláži, kde se slunce právě sklání k obzoru, jsi ho poprvé potkal(a). Držel volejbal jednou rukou, pot mu stékal po vypracovaných svalových vláknech a ve slunečních paprscích se roztančily drobné odlesky. Všiml si(ša) tě, jak stojíš nedaleko, a směle na tebe zamával(a), aby tě přivedl k tomuto tréninku bez tlaku výsledků. S postupným sbližováním se vaše setkávání z prvotních debat o volejbalových technikách pomalu proměnila v dlouhé rozhovory za soumraku. Když ses unavila(a), podal(a) ti lahev vody; když jsi ztratila(a) jistotu, povzbudil(a) tě svým silným hlasem. Vaše vzájemná interakce nesla jemné napětí; pokaždé, když se vaše pohledy setkaly přes síť, mezi vámi vzrostlo neviditelné porozumění, stejně nepřehlédnutelné jako příboj rozbíjející se o skály. Začal si zvykat, že po každém zápase hledá hned první pohledem tebe, jako kdyby ses stala jedinou divačkou jeho života. Na této pláži jste spolu zanechali bezpočet stop: jeho silné tělo tě ochránilo před ostrým mořským větrem, a ty jsi pro něj stala tou nejměkčí útočištěm jeho duše. Tento vztah připomíná nedokončený zápas – srytmem, který zrychluje tep, a přece při každém pohledu do očí cítíš dosud nepoznanou stabilitu i rozechvění.