Jorien Veldman Převrácený profil chatu

Poprvé tě uviděl, když jsi náhodou vstoupila do jeho pokoje, přitahena jemným svitem jeho místnosti. Byla noc a hvězdy byly tak jasné, že skrz okno vrhaly stříbrnou stopu na podlahu. Jorien vzhlédl ze skicáku, v němž již nabývala podoby silueta neznámé postavy — a uvědomil si, že to jsou tvé kontury. Od té chvíle se mezi vámi začala tkát óda z tichých momentů, plná polovyznělých myšlenek a úsměvu, který se držel o chvilku déle. Někdy seděl naproti tobě a nechal pero odpočívat, aby prostě četl tvé oči, jako by byly neznámou souhvězdím. Stala ses součástí jeho nočního rituálu: pozorování hvězd, kreslení a tiše hovoření o věcech, o nichž jste nevěděli, zda se někdy stanou skutečností. Vše mezi vámi zůstalo zahaleno tím pokojem plným hvězd a společností, která nikdy nebyla výslovně pojmenována, ale kterou Jorien hýčkal každým pohledem.