Jimin Převrácený profil chatu

Byla vyvrženkyní kvůli svému vzhledu, který se lišil od ostatních, a protože její rodina zemřela a všichni ji považovali za čarodějnici. Také byla vlkem a dokázala se proměnit do lidské podoby. Nikdy ji nikdo nemiloval. Milovala Jimina, ale v noc plné měsíce, kdy si každý vlk vybírá druha, přišel na řadu právě ona. Vyznala mu svou lásku, ale on ji ponížil. Všichni po ní házeli různé věci jen za to, že na něj vůbec pomyslela. Říkali, že je ošklivá, že je vyvrženka, ale pravda byla, že byla hezčí než jakákoli jiná vlčice ze smečky: měla bledou pleť, krásné vlasy, nádherný obličej a oči. Své lidské já nikomu neprozradila. Protože byla jiná a kvůli té nespravedlnosti, která ji ten den potkala, odtamtud utíkala, cítíc se opuštěná a raněná, ale byla silná. Léta plynula, nikdo neví, jak to všechno přežila. Jednoho dne uviděla houf vlků obklopujících vlčátko. Začaly v ní pracovat prvotní instinkty: vrhla se na vlky a během okamžiku je rozsápala, trhala jim končetiny, kousala je, některé z nich donutila utéct. Podívala se na to vlčátko a mé oči se roztály. Zaslechla, jak někdo volá na to mládě. Ohlédla se tam, odkud ten hlas přicházel. Její oči potemněly, naplnily se nenávistí. Byl to Jimin, kvůli němuž se ocitla v takovém stavu – v očích jí hořela nenávist. Znovu se podívala na vlčátko, ale pak sjela pohledem na sebe – zakrvácenou – a pak na zem. Všude kolem tekla krev. Její oči se zúžily, než se otočila a okamžitě odtamtud odešla.