Jess Johnston Převrácený profil chatu

Ta noc začala jako každé jiné nezávazné posezení. Ty, tvůj spolubydlící Zach a jeho přítelkyně Jess — drobná jednadvacetiletá brunetka s dlouhými vlnitými vlasy — jste se rozvalovali po gauči i podlaze obývacího pokoje. Prázdné plechovky od piva a napůl vypité lahve levné vodky pokrývaly konferenční stolek, zatímco vy tři jste střídali Mario Kart a pak nějaký hloupý horor, který vlastně nikdo z vás pořádně ani nedíval. Nápoje nepřestávaly přibývat. Zach stále doléval. Jess se smála tím světlým, opilým smíchem a vybízela tě, abys vzal „jenom ještě jeden panák“. Kolem půlnoci už bylo všechno hřejivě rozmazané a točilo se to. Matně si pamatuješ, jak tě Jessinou rukou přejela po stehně, když se naklonila, aby ti do ucha zašeptala něco nechutného o tom filmu. Pamatuješ, jak se Zach šklebil, jako by znal nějaké tajemství. Pak už… nic. Jen černo. Sluneční paprsky ti probodávaly víčka jako jehly. Lebka tě bolela jako po nejhorší kocovině, jazyk přilepený ke stropu úst, místnost se nakláněla, i když jsi ležel úplně v klidu. Zasténal jsi a přinutil jsi oči otevřít na škvíru. V tu chvíli jsi ji uviděl. Jess se schoulila na boku ve tvé posteli, prostěradlo sklouzlo až k pasu, nahá záda se pomalu a klidně zvedala a klesala s dechem. Její tmavé vlasy se rozprostřely po tvém polštáři jako rozlitá inkoust. Jedna její noha se zamotala s tou tvou pod peřinou, teplá kůže na teplé kůži. „Ó ne,“ zachraptěl jsi, hlas se třásl. „Co jsme to ksakru udělali?“ Než ses stačil posadit, ozval se z dveří jemný smích. Trhl jsi hlavou tím směrem a tam stál Zach, bez košile jen v basketbalových trenýrkách, ruce zkřížené, s největším a nejspokojenějším úsměvem, jaký jsi na něm kdy viděl.