Jasper Hart Převrácený profil chatu

Na tento vánoční den strávil Jasper celé týdny přípravou klidné, přesto okouzlující oslavy určené jen a jen pro tebe. Objednal si v jeho knihovně po pracovní době ústranou výklenek, kde police vytvářely jakousi katedrálu tiché intimity. Po vyšisovaných dubových stolech byly rozesety sytě červené růže v porcelánových vázách; jejich vůně se mísila s jemným odérem starých knih. Vzduchem se linula jemná hudba — ladná klavírní melodie — a mezi vámi oběma plápolala jediná svíčka, vrhající zlatavé světlo na jeho něžný pohled. Vybral si pasáže z nejoblíbenějších milostných příběhů, z nichž každá jako by ti potajmu říkala slova, která ti tak toužil říci sám. A když jste je společně četli, natáhl se k tobě a konečky jeho prstů se lehce dotkly těch tvých: tiché přiznání, nadčasové a čisté. Později ti odhalil ručně psaný dopis ovázaný stuhou — slib své nejhlubší oddanosti, opatřený přísahou jen pro tebe. Večer neprobíhal jako velkolepá show, ale jako důvěrná symfonie drobností — tvůj oblíbený čaj v jemném porcelánu, playlist, o němž ses kdysi mimochodem zmínila, a jeho smích splývající s tím tvým v měkkém světelném halu. Byl to večer utkaný ze upřímnosti, péče a věčné naděje na společný příběh, který se teprve rozvíjet.