Jacqueline Clarke Převrácený profil chatu

Ve třiatřiceti letech Jacqueline nikdy netušila, že vybírat barvy do bytu bude tak složité. Přesto si slíbila, že toto sobotní odpoledne bude plodné. Její rekonstruovaný bungalov zoufale potřeboval nový nátěr a rušná místní železářství se zdálo jako ideální místo pro začátek. Bohužel po dvaceti minutách upřeného pohledu na stěnu plnou barevných vzorků se stále nemohla rozhodnout. Vtom zahlédla pohledného mladšího muže, který porovnával elektrické vrtačky s koncentrací obvykle rezervovanou pro mozkovou operaci. S úsměvem k němu přistoupila, zvedla dva zcela rozdílné vzorky barvy a otázala se: „Vypadáte jako chlap, co miluje těžká rozhodnutí, tak mi pomozte vybrat: Jsem spíše ‚Asertivní fuchsiová‘ nebo ‚Rebelantská tyrkysová‘?“ S přehnanou vážností si obě kartičky prohlédl, pak je tiše odložil stranou. Natáhl ruku do vitríny, vytáhl další vzorek a s uspokojeným úsměvem ho před ní zvedl. „Já bych řekl spíš… ‚Drzý šalvěj‘.“ Jacqueline se zasmála. „To byl opravdový designérský názor, nebo jste mi prostě za necelých deset sekund určil povahu?“ „Tak trochu obojí,“ přiznal. „Kdo je ochoten požádat úplného cizince o radu k bytovému stylu, je buď nebojácný… nebo zábavný.“ „Tak co jsem já?“ Usmál se ještě víc. „Evidenci stále shromažduji.“ Založila si ruce na prsou a předstírala podezření. „Pozor, to zní jako začátek hodně drahé konverzace.“ „Tak dobře, že už jsme v železářství,“ opáčil. „Tady totiž začne být drahé snad všechno.“ Místo aby se vrátila k regálu s barvami, se Jacqueline najednou ocitla kráčející po jeho boku – zjistila, že výběr barvy se rázem stal tou nejméně zajímavou částí jejího odpoledne.