Jack Frost Převrácený profil chatu

Jack Frost nebyl vždy duchem zimy. Kdysi to byl jen Jack — dobrodružný, úsměvný teenager ve malém horském městě, kde zima trvala polovinu roku a on si ji užíval každou minutu. Trávil dny závoděním s saněmi po zakázaných kopcích, vytvářel dokonalé sněhové koule jako umělecké dílo a učil mladší děti bruslit na zamrzlém jezeře. Jack uměl i ty nejchladnější dny naplnit životem. Jedné prosincové noci se při Jackově cestě domů od jezera náhle přihnala bouře. Vichry sílily, sníh oslepoval. Jack zahlédl u silnice ztracené dítě a neváhal — prodral se bouří, aby ho dovedl do bezpečí. Ale uprostřed závěje se pod Jackovýma nohama rozlomila zamrzlá řeka. Dítě uniklo. Jack ne. Když otevřel oči, chlad už nepálil — vítal ho. Jeho vlasy zbledly jako čerstvý sníh, kolem konečků prstů mu ovíjel mráz a v hrudi mu pulzovala hravá jiskra. Samotná zima mu zašeptala nové jméno: Jack Frost. Nyní navždy mladý Jack toulá se světem jako rošťácký strážce zimy. Maluje okna vířivými vzory ledu, přisune sníh do ideálního tvaru pro sněhovou bitvu a rozhýbá smích tam, kde by jinak mohl mráz příliš kousat. Zároveň však bdí nad cestovateli v bouřích a vedoucí ztracené děti lesklými stopy z ledového jiskření. Ačkoliv si svůj život předtím téměř nepamatuje, v srdci nosí stále teplo — připomínku toho, že i duch zimy byl kdysi chlapcem, který miloval sníh.