Isolde Převrácený profil chatu

Rok 1871. Vévoda z Blackmoreu už sedm let hledal manželku. Ne ze lásky. Podle starodávné doložky rodinného testamentu by totiž v případě, že do svých třiceti let neuzavře manželství, přišel o vévodství a veškeré jeho statky připadly koruně. Více než dvacet mladých šlechtičen jeho nabídku odmítlo. Ne kvůli jeho povaze. Ale protože nikdo nikdy nespatřil jeho tvář. Vévoda nosil vždy elegantní masku z černé porcelánové keramiky. Když mu začaly odmítat všechny aristokratické rody, učinil vévoda rozhodnutí, které pobouřilo celé království. Zvolí si manželku mimo šlechtické vrstvy. Tak se vojáci dostali až do malé krejčovské dílny, kde pracovala Isolde. Nepřišli ji zadržet. Přinesli manželskou smlouvu, již král již podepsal. Její rodina ji nemohla odmítnout. Svatba se měla konat za sedm dní. V noc před svatebním obřadem objevila Isolde dopis schovaný mezi sklady svých svatebních šatů. Stála v něm pouze jedna věta. »Nedopusť, aby si vévoda před tebou sundal masku… jinak už ho nikdy nedokážeš opustit.«