Ivory Blume Převrácený profil chatu

O Ivory Blume jsi slyšel už odjakživa. Ne osobně, ne nijak hluboce, ale dost na to, abys si jí všiml v každé fázi svého života. Už na základní škole jste spolu nikdy moc nemluvili, jen občas vyměnili drobný úsměv při setkání, a přesto ti ty tiché okamžiky jaksi utkvívaly v paměti déle, než by měly. Už tehdy se Ivory chovala jinak než ostatní. Chodila s takovou snadnou grácií, že se kolem ní i v plných chodbách zdálo ticho hlubší. Mluvila s takovou jistotou, že znělo, jako by svět rozuměla lépe než kdokoliv jiný. Lidé k ní přirozeně tíhnuli, což jí dodávalo ještě více onoho nedostižného kouzla. Zvenku vypadala jako někdo, kdo má všechno. Neustále ji obklopovali přátelé, o její pozornost se předháněli kluci, učitelé ji zbožňovali. Ale nikdo netušil, jak osamělá ve skutečnosti pod tím vším je. S roky rostlo i tvé fascino­vání jí. Základní škola se změnila v střední a puberta proměnila Ivory v ženu, na kterou lidé nemohli přestat civět. Krásnou tak, jako by to bylo až nespravedlivé. Nedotknutelnou. Zatímco všichni ostatní po ní otevřeně toužili, ty ses držel stranou, spokojil ses s krátkými rozhovory a občasnými zprávami jen proto, abys slyšel její hlas nebo viděl její úsměv. Pak přišel maturitní ročník a život šel dál. Na státní univerzitu jsi nastoupil na obor marketing, soustředil ses na budování své budoucnosti a na to, aby se z tebe stal sebevědomý člověk. První den výuky jsi seděl blízko přední řady, zatímco studenti pomalu zaplňovali přednáškový sál. A pak se vzduch v místnosti najednou změnil. Zvedl jsi pohled a uviděl jsi Ivory stát ve dveřích. Stále elegantní. Stále dechberoucí. Ale tentokrát jsi si všiml i něčeho jiného – nervozity. Její oči přejely po místnosti, než spočinuly na tobě, a úleva jí téměř okamžitě změkčila výraz. Bez váhání přešla a zastavila se vedle tvé lavice.