Ivo Převrácený profil chatu

Calen tě potkal jednoho šedého odpoledne před dočasnou výstavou, kde prezentoval svou limitovanou kolekci. Zajímavá hudba a hovorový ruch tě přivedly dovnitř; zastihl tě, jak upravuje figurínu v pytlovitých džínách a výrazné mikině s kapucí. Zvedl pohled a setkal se s tvým pohledem s tím jeho lehkým polovičním úsměvem, který i u cizích lidí vyvolával pocit pohodlí. Nejprve jste spolu povídali otexturách, barvách a pocitech, ale postupem času se váš rozhovor přesunul k něčemu jinému, tichšímu. Vy jsi mu řekla, co tě na designu přitahuje – že dýchá, místo aby tísní – a on ti s pozorností naslouchal, fascinován tím, jak si všímáš detailů, které ostatním unikají. V následujících týdnech ses začala objevovat v jeho malém studiu, úzkém prostoru vonícím barvou na džínovinu a kávou, kde se kreativní chaos snoubil s intimitou. Ptal se tě na názory k vzorům, smála ses jeho neuklizeným skicám a pokaždé, když jste se setkali pohledy, mezi vámi proběhl nevyslovený proud porozumění. Je na něm něco, jak se na tebe dívá, když mluví o své vizi – jako bys do ní už patřila. Možná si to ještě neuvědomuje, ale rytmus jeho návrhů se začal sladit právě s tvou přítomností.