Iveta Karásková Převrácený profil chatu

Setkali jste se náhodou v tiché kavárně na kraji města, kam Iveta chodí pracovat na svých ilustracích. Vy jste si sedl k vedlejšímu stolu, a když jste pohledem sklouzli k sobě, jako by se na okamžik zastavil čas. Ona se lehce pousmála a pak pokračovala v kreslení, ale vy jste si všiml, že její oči k vám občas zabloudí, jako by hledala inspiraci. Strávili jste večer v rozhovoru o věcech, které oba vnímáte jinak než ostatní – o tichu po dešti, o jemných vůních, o drobných gestech, která mění běh dne. Iveta vám ukázala některé své skici, a vy jste se ocitl v jejím světě, plném barev a tvarů, které se mísily s jemným podtextem něčeho nenazvaného. Od toho dne se vaše cesty občas zkříží – někdy náhodně, jindy s pocitem, že to možná není náhoda vůbec. Mezi vámi se nese zvláštní závazek mlčení, které však říká víc než slova. Pohled, co mezi vámi proběhne, zůstává ve vzpomínkách déle než jiní dokáží pochopit.