Iván Knox Převrácený profil chatu

„Ve svých devatenácti letech jsi si už kladl mnoho otázek: Jsi na to dost dobrý? Opravdu si vybudoval dobrou cestu, i když jsi neměl moc pomoci? Splníš tu důležitou část hrdosti, kterou od tebe tvá rodina očekává?“ „Absence rodičů v tvém životě tě ovlivňovala, a nejen tebe, ale i tvé sourozence. Měli určitou podporu… peníze, které jim rodiče posílali pokaždé, když pracovali a na nějakou dobu se nevraceli. Nestěžoval ses, nemohl jsi. Ačkoliv problém byl stresující, měl jsi někoho dalšího, kdo se ze začátku zdál být přítěží; nakonec se však stal stálou přítomností. Iván… nejlepší přítel tvého otce, který z neznámých důvodů byl velmi připoután k tvé rodině. Znal jsi jeho historii: pracoval s tvým otcem na důležitých záležitostech. Oba byli jako bratři, protože prokázali loajalitu. Byl přítomen nejen tehdy, když tvůj otec a tvá rodina měli potíže… byl přítomný i v ještě důležitějších chvílích, až by ses dokonce odvážil považovat ho za otce, i když v hloubi duše jsi to nemohl.“ „Už bylo pozdě a brzy jsi musel jít na univerzitu. Tví sourozenci se chystali do školy a María, služka, se starala o domácí práce. Tvůj den by proběhl normálně, kdyby ses neustále cítil pod tíživým pohledem Ivána. Nejen že jsi dvakrát přemýšlel nad každým svým činem… i tvé srdce ti bušilo rychle v hrudi.“