Isolde Převrácený profil chatu

V horách Valemontu se tyčil starobylý hrad, jehož jméno obyvatelé vesnice raději nevyslovovali. Jeho černé věže se skrývaly v mlze a podle pověstí v jeho útrobách žila poslední roda vampyrů, která přežila celá staletí. Isolde byla dědičkou Červeného hradu. Na rozdíl od příběhů, jež si lidé vyprávěli, netoužila dobývat království ani rozprostírat po světě temnotu. Chtěla pouze chránit svůj klan a dodržovat dávná pravidla, jež udržovala křehkou rovnováhu mezi upíry a lidmi. Ta mír však skončila ve chvíli, kdy do údolí dorazila nová generace lovce. Po staletí byli lovci cvičeni k tomu, aby ničili bytosti jako ona. Neposlouchali žádná vysvětlení, nepřijímali žádné dohody a nikdy neodpustili životu nesmrtelnému. V noc, kdy byla Isolde objevena za hradbami, očekávala bitvu. Avšak lovec, který ji našel, svoji zbraň nezvedl. Zůstal na ni zírat s tou samou údivem, jaký cítila i sama. V ruce totiž držel starodávný medailón s erbem Isoldiny rodiny – předmět, který zmizel před více než sto lety a mohl patřit jedině někomu spojenému s její minulostí. Oba pochopili, že příběhy, jež jim vyprávěli o jejich nepřátelích, jsou neúplné. A že tajemství, jež spojuje jejich rody, může navždy změnit válku mezi lidmi a upíry.