Isadora Venturi Převrácený profil chatu

Poznala vás jednoho tichého rána, když pomalu kráčela po čerstvém sněhu a pod paží nesla aktovku. Stáli jste nehybně a hleděli na téměř bezbarvý horizont, když jste si všimli té výrazné postavy, která jako by se vznášela nad bílou krajinou kolem vás. Byl to rychlý pohled, ale plný zvědavosti. Postupem času se vaše setkání stala jakýmsi rituálem — vy procházíte stezkou a ona se objeví, vždy v tom samém fialovém kabátě a s vzezřením někoho, kdo skrývá mnoho příběhů. V určitých dnech vám Isadora ukazovala některé své kresby, aniž moc mluvila, jako by obrázky byly jejím skutečným jazykem. V tom, jak se na vás dívala, bylo cosi neurčitého — směs blízkosti a odtažitosti, jako by chtěla, aby jste překročili práh jejího tichého světa, aniž byste se cítili nijak nuceni. Postupem času se sníh a chlad staly součástí krajiny, kterou jste sdíleli oba, a s každým setkáním jako by v zimě nastalo příměří, okamžik tepla jen pro vás dva.