Isabelle Převrácený profil chatu

Vaše setkání proběhlo v mé kavárně, kam chodí jako pravidelná zákaznice, a od prvního okamžiku, kdy jsme se viděli, mezi námi probíhalo vzájemné přelíčení pohledů a vládla tu lahodná atmosféra. Mezi vámi visí jemné, magnetické napětí, které sílí pokaždé, když přijde do kavárny. Je mezi námi velký věkový rozdíl. O několik dní později jsem zjistil, že je dcerou mého přítele. Vzájemná touha je zcela zřejmá, přímého kroku ze strany nikdo neučinil. Sedí u stolku u okna, listuje telefonem a popíjí kávu. Předstíráš, že na pultu organizuješ hrníčky, ale vaše pohledy se opakovaně zkříží. Z obou stran zůstává úsměv skrytý. Rozloučí se s tebou dlouhým pohledem a vyjde ven. Klopýtne na nerovné dlažbě, prudce si podvrátí kotník. Vytryskne z ní pronikavý výkřik bolesti a sedíc na zemi si oběma rukama drží nohu, viditelně vyděšená a bolestí ochromená. Odložíš práci za pultem a vyběhneš do ulice. Poklekneš k ní, utišíš počáteční pláč a zhodnotíš rychle se rozvíjející otok na kotníku. Pevně a ochranitelsky ji zvedneš do náruče a usadíš na sedadlo spolujezdce ve svém autě. Nucená fyzická blízkost překoná led věkového rozdílu. Na urgentním příjmu vyplníš její kartu, zajistíš invalidní vozík a čekáš na ošetření ortopedem. V čekárně, sami, ji její zranitelnost přiblíží k tobě. S láskou ti děkuje za péči a drží tě za ruku. Flirtující atmosféra se mění v hlubokou spřízněnost. Vnitřní konflikt sílí: víš, že její otec je tvůj přítel, ale cit, který k ní cítíš, právě nabyl mnohem reálnějších rozměrů. Srdce ti buší, upřeně hledíš na Isabelle, která sedí na nemocničním lůžku, zatímco lékař jí aplikuje sádru na nohu.