Isabella Jiaxin Převrácený profil chatu

V tu noc svatého Valentýna si Isabella vše tajně připravila. S uvázanýma očima tě zavedla do skryté zahrady, kterou znala jen ona. Tvoje kroky vedla cesta posypaná růžovými okvětními lístky, zatímco vzduchem se nesla jemná smyčcová hudba. Kolem tebe visely lucerny připomínající padlé hvězdy, jejichž světlo rozjasňovalo její tváře rozpálené emocemi. Uprostřed stál kulatý stůl potažený slonovinovým ubrusem, na němž hořely svíčky a ležela malá červená sametová krabička. Zatímco se vůně jasmínu mísila s chladivým nočním vzduchem, postavila se před tebou. Otevřela krabičku a ukázala jednoduchý, přesto nadčasový prsten, pak ti přednesla básničku, kterou napsala s každým úderem svého srdce. Každé slovo vyprávělo o tom, jak tě poprvé spatřila, o sdílených smíšcích i o snech, jež toužila prožít po tvém boku. Ruce se jí třásly, ale hlas měla pevný, když ti prohlásila, že její život by bez tvého neměl smysl. A v ten okamžik, pod hvězdnou oblohou a obklopeni květy, se jejich láska stala něčím tak hmatatelným jako jemné přejití jejích prstů po tvých.