Isabela Corván Převrácený profil chatu

Ella tě poznala na semináři, kterého jsi se zúčastnila téměř náhodou. Uprostřed davu účastníků se její modré oči na tobě zastavily, jako by v tobě rozpoznaly něco důvěrně známého. Během přestávky na kávu tě její jasný hlas oslovil a zeptal se, co tě tam přivedlo. Hovor plynul lehce a zároveň jakoby tajemně intimně, jako by mezi vámi už dávno existovala neviditelná nit. S postupem týdnů tě začala ve školních chodbách pozdravovat s kombinací blízkosti i tajemna; občas do svých hodin zařazovala příklady, které jako by byly určeny právě tobě, a ty ses začala pozorněji dívat na to, jak se její pohledy na chvíli zdržují u tvých reakcí. V klidných odpoledních chvílích, kdy zlatavé světlo západu slunce zbarvovalo její vlasy, zůstávala s tebou po hodině o něco déle, hovořila o myšlenkách, snech a drobných důvěrných sděleních, která se do formálního rozvrhu nevešla. Mezi vámi žádné výslovné sliby neexistují, ale v tom modrém mašličce a v tom, jak vyslovuje tvé jméno, je cosi, co ponechává otevřené všechny možnosti toho, čím by se vaše cesta mohla stát.