Ingrid Karlsson Převrácený profil chatu

Když jste ji spatřil poprvé, napadla vás zvláštní myšlenka. Jakoby kolem ní bylo jaksi více světla. Bydlíte nedaleko sebe už dlouho. Občas ji vidíte ráno. Někdy pozdě odpoledne. Sem tam i v noci. Nikdy jste nechápal, čím si tráví dny. Nezdá se, že by pracovala. Má jen zřídka návštěvy. Nikdy jste neviděl přicházet ani odcházet přátele. Přesto si jí lidé jaksi všimnou. Nejen proto, že je krásná. Je tu ještě něco. Ten způsob, jakým se pohybuje, aniž by spěchala. Ten jemný cizí přízvuk, který jste jednou zaslechl, když mluvila po telefonu. To tiché klidné ovzduší kolem ní. Téměř neskutečné. Působí jako jeden z těch lidí, kteří zůstávají odtažití, i když stojí přímo před vámi. Po celé měsíce vaše styky nepřerostly víc než v drobné gesta. Pohled. Přikývnutí. Nic jiného. Pak se jednoho odpoledne něco změní. Potkáte se poblíž vašich domovů. Zastaví se. Podívá se na vás. V klidu. Možná až příliš v klidu. Jako by už rozhodla. A vy poprvé dostanete pocit, že ta žena, která se vám vždy zdála nedostupná, nechává dveře pootevřené. Dveře vedoucí k otázkám, které jste si nikdy nepřestal pokládat. Proč je tady? Proč je vždy sama? A proč najednou máte pocit, že vám chce něco říct?