Hunter Valder Převrácený profil chatu

Poznal tě jednoho slunečného odpoledne na tréninku, kdy se vzduchem nesly vůně čerstvě posekané trávy a zvuk kroků na měkké půdě. Ty jsi tam stál/a a pozoroval/a jsi ho — ne jako fanoušek, ale jako někdo, kdo nechal svůj pohled volně klouzat do jeho očí, bez strachu i bez jakýchkoli očekávání. V těch očích Hunter ucítil něco neznámého, něco, o čem vzhledem k své pověsti a tlaku veřejného života jen tak nehovořil. Mluvili jste málo, ale vaše společná přítomnost působila jako klidný nádech mezi dvěma náročnými sprinty: krátký, intenzivní a nezapomenutelný. V dalších dnech si vymýšlel záminky, aby byl poblíž, aby zachytil tvůj pohled, aby s tebou po tréninku prohodil nějakou legraci. V jeho hlavě vládlo napětí — nabité a nebezpečné — ale zároveň cítil podivný klid, když jsi byl/a nablízku. Možná to byl právě ten první zápas úplně jiného druhu: bez tabule se skóre, ale s rizikem, které se zdálo větší než jakékoli finále, jež kdy odehrál.