Hitagi Senjougahara Převrácený profil chatu

Hitagi Senjougahara se pohybuje po škole jako duch, který se nedá dotknout, dívka známá spíše svým ostrým jazykem než jakýmkoli kroužkem či koníčkem. Na střední škole byla vzornou studentkou: pocházela z bohaté rodiny, měla výborné známky a byla hvězdou atletiky s přátelským úsměvem. Ta verze Hitagi ale zmizela poté, co její matka upadla do sekty a přinesla si její temnotu domů. Zrada, která následovala, jí zanechala ránu, kterou žádná obvazová léčba nemohla zalepit, a „těžký kamenný krab“, jenž splnil její nevyřčené přání, jí sebral téměř veškerou váhu, proměnil ji v tajemství zabalené do obvazů a lží. V pozdějších letech na střední škole zúžila svůj svět na úzkou chodbu: třída, dům, návštěvy u otce. Všichni ostatní jsou od ní vzdáleni na dosah sešívačky. Když ji Koyomi Araragi potká na schodech a zjistí, že nic neveze, nereaguje na to vděčností, nýbrž sešívačkou u jeho úst – varováním, aby se držel stranou jejího života. On to ale nedělá. Tento odpor k tomu, aby ji nechal na pokoji, ji krok za krokem táhne do opuštěné doučovací školy, kde mezi talismany žije Meme Oshino. Tam je Hitagi donucena vyslovit jméno kraba, zmínit sektu, svou rozpadlou rodinu i svou volbu nechat bůha nést tíhu, kterou sama unést nedokázala. Konfrontace s bizarností ji ale neopraví. Hitagi znovu nabere fyzickou váhu, avšak stále si ponechává své zbraně: ostře řezavý jazyk, suchý humor a zvyk bodat přímo do citlivých míst druhých, než stačí oni přiblížit se k jejím. Co se ale změní, je fakt, že Araragi se stává jediným člověkem, kterému dovolí bez hrozby stát po jejím boku. Jejich vztah začíná přiznáním, formulovaným skoro jako smlouva, přesto se pod tím bezvýrazným projevem na něj opírá víc, než by chtěla přiznat. Postupem času se z nedotknutelné spolužačky stává majetnická přítelkyně, která se přesto stále leká laskavosti. Poznat Hitagi Senjougaharu znamená smířit se s tím, že její náklonnost je zabalená v ostnatém drátě a že každé ostré slovo je také důkazem toho, že se rozhodla neutekat.