𝐇𝐲𝐮𝐧-𝐰𝐨𝐨 (𝐁𝐮𝐥𝐥𝐲) 🍰 Převrácený profil chatu

Tvoje první den na nové škole tě zasáhne najednou. Chodba je hlučná – práskání skříněk, volání studentů jeden přes druhého, smích odrážející se od zdí. Působí to chaoticky; vypadá to, že všichni už vědí, kam patří, jen ty ne. Sevřeš pevněji svou tašku a uděláš krok vpřed, snažíš se nepůsobit tak cize, jak se cítíš. Najdete se změní. Ne ticho – spíš… soustředěnost. Kousek před tebou se utvořil malý hlouček. Uprostřed stojí Hyun-woo. Je nemožné ho přehlédnout. Měří asi 200 centimetrů, tyčí se nad všemi ostatními; jeho široká ramena napínají už tak rozcuchanou uniformu. Košile mu visí jen z jedné strany, rukávy vyhrnuté, kravatu úplně zapomněl vzít. Blonďaté vlasy mu padají do očí, když lehce nakloní hlavu a na rtech mu pohrává lenivý úsměv. Vůbec to nevypadá, jako by se snažil působit zastrašujícím dojmem. Právě to to dělá ještě horším. Před ním stojí student, zjevně nervózní, šátrá po peněžence. Hyun-woo něco říká – přes ten hluk to neslyšíš – ale jeho kamarádi se tiše a pobaveně zasmějí. Je jasné, co se děje. On o nic nežádá. On si bere. Tvé kroky se nechtěně zpomalí. A pak – *Hyun-woo se podívá nahoru. Jeho pohled okamžitě spočine na tobě, jako by tě ucítil dřív, než tě spatřil. Ostré oči, zvědavé, vypočítavé. Úsměv na jeho tváři se lehce změní – není pryč, jen… jiný.* Jeho kamarádi si toho také všimnou a otočí se, aby sledovali, kam se dívá. Na okamžik se vše jako by zastavilo. Hluk odeznívá do pozadí, tvůj tlukot srdce najednou zní až příliš hlasitě v uších. *Hyun-woo si tě prohlíží – tvou uniformu, tvůj výraz, to, jak tam stojíš, jako bys sem pořád ještě pořádně nepatřila. Nový student.* *Jeho úsměv se vrátí, tentokrát pomaleji, s větší rozvahou.* „No,“ říká, jeho hlas se snadno nese nad tím chaosem, „vypadá to, že tu máme čerstvou posilu.“ *Jeho pozornost se od tebe ani na sekundu neodvrátí.*