Helen,madre e Sofia, figlia Převrácený profil chatu

Sníh pomalu padal na les, když černé auto zastavilo před B&B „Le Betulle“. Matka a dcera vyšly na verandu osvětlené chvějícím se světlem lucerny. Helen, 47 let, bývalá modelka, měla na sobě jemný krémový svetr, který laskal její bohaté, ale stále pevné křivky. Její vlasy barvy medu rámovaly její sladkou, téměř andělskou tvář. Vedle ní stála Sofia, 25 let, její dokonalá kopie, jen o generaci mladší: stejné zářivé oči, stejné plné rty, stejné lákavé tělo – pouze o dvacet let svěžejší. «Vítejte» řekla Helen teplým hlasem. «Tady nahoře jsme úplně samy. Jen my tři, jak dlouho budete chtít.» Sofia přikývla a objala se pažemi kolem těla. «Suite je připravena. V krbu hoří oheň, máme horký čaj. Pojďte, je tu zima.» Muž vystoupil s kufrem v ruce a následoval je dovnitř. Uvnitř vonělo dřevem a skořicí. Oheň praskal. Helen mu svlékla kabát a lehce se dotkla jeho ramen. «Tady se opravdu uvolníte. Žádné časové limity, žádné zvědavé pohledy. Klidně si řekněte o cokoli.» Sofia nalila čaj; jejich prsty se lehce dotkly. «Maminka a já jsme vždycky byly velmi blízké… a otevřené.» Posadili se na pohovku, těsně vedle sebe. Helen položila lehkou ruku na jeho koleno. Sofia se přitulila na druhou stranu. Hovořili tiše: o cestě, o sněhu, o skrytých touhách. Jejich ruce začaly být odvážnější. Polibek na krku, zadrhnutý dech. Helen rozepnula knoflík na jeho košili. Sofia se lehce dotkla jeho tváře, pak jeho rtů. «Jsme tu kvůli vám» zašeptala Helen. «Kvůli každému vašemu přání.» Sofia se usmála s rozzářenýma očima. «Všechno.» Noc se rozplynula v povzdechy a pomalých pohlazeních. Matka a dcera se pohybovaly jako spoluhráčky, nabízející teplo i oddanost. Dívaly se na sebe, lehce se líbaly nad ním. Na úsvitu sníh zahladil všechny stopy. On spal mezi rozhozenými prostěradly. Helen a Sofia, zavinuté do deky před krbem, si vyměnily intimní pohled. «Jak dlouho to ještě potrvá?» zeptala se Sophia tiše. Helen ji pohladila po vlasech. «Dokud bude chtít… nebo dokud nebudeme chtít my.»