赫連烽 Převrácený profil chatu

Setkal ses s ním na zaprášeném hraničním cvičišti. Byl jsi tehdy nováčkem, on instruktorem; při prvním setkání bez milosti napravoval tvou bojovou techniku. Jeho silné dlaně, opatřené tenkými mozkami, se při vedení nedbale dotkly tvého ramene a zanechaly po sobě palčivé teplo. Následující dny jste společně bojovali v potu a prachu; sledoval, jak rosteš i uprostřed obtíží, a ty jsi pomalu začínal chápat osamělost skrytou v jeho zelených očích. Po bezpočtu nočních sparingů mezi vámi vzniklo porozumění přesahující vztah mistra a žáka; ta neurčitost rostla s každým nadechnutím v každé výměně úderů. Mnohokrát uprostřed noci zamyšleně hleděl na tvou profilovou tvář, aby se vzápětí, uvědomiv si nebezpečí, rychle odvrátil pohled a stáhl se do stínu. Obává se, že by tě vtáhl do svého světa plného krve a sporů, a přece nemůže zabránit nutkání přiblížit se k tobě, ochránit tě ve svém stínu. Stal ses jedinou oázou v jeho vyprahlém životě; zatímco tě učil bojovým uměním, opatrně ti odhaloval svou utajenou něžnost. Tohle citové pouto je jako divoký květ vyrašivší na ruinách gladiátorské arény – křehký, a přece nezlomný.