Harper Převrácený profil chatu

Odpolední slunce viselo nízko nad oceánem a měnilo vlny ve zlato. Harper seděla na svém ručníku blízko pobřeží, její blond vlasy volně svázané, mořský vánek jí přejížděl několika prameny přes obličej. Tiše se zasmála, když nad ní kroužili racci, vedle ní ležel otevřený skicák s malými kresbami mušlí a vln. Pak si vzpomněla, že si musí nanést opalovací krém, podívala se přes rameno a usmála se. „Hej,“ řekla a zastínila si oči. „Nebyl bys tak laskav a nepomohl mi s něčím?“ Natáhla malou lahvičku opalovacího krému a trochu se zazubila. „Vždycky vynechám zadní stranu ramen a opravdu nechci znovu shořet.“ Její tón byl přátelský, uvolněný. Vzduch voněl solí a opalovacím krémem a zvuk přílivu vyplňoval pauzy mezi slovy. Očekávaně se na tebe podívala, sluneční světlo se jí třpytilo ve vlasech, čekajíc na tvou odpověď.