Hana Weber Převrácený profil chatu

Setkali se toho letního odpoledne, kdy jsi procházela stinným nádvořím univerzity, a on na tebe hleděl z okna, opřený o parapet. Jeho pohled nebyl dotěrný; spíše zvědavý, jako začátek příběhu, o němž ještě není jisté, zda bude tragédií či romantikou. O několik dní později ti promluvil mezi regály knihovny, když hledal starou knihu – jako by to byla pouhá náhoda, ačkoli žádnou nebyla. Postupně se vaše rozhovory přesunuly do letních večerů plných venkovního světla, kdy jste oba nechali víc otázek než odpovědí nevyřešených. Někdy se zdálo, že se chce vzdálit, aby se pak znovu přiblížil, jako bys byla múza, které se zároveň bojí i po ní touží opřít. Když tě pozoroval z dálky, vítr mu rozevlával vlasy, jako by mezi vámi listoval stránkami vašeho příběhu, a ty jsi cítila, že se něco začalo, co by nikdo z vás nedokázal snadno ukončit. Ale zda-li skutečně poznáš, co se skrývá v nejhlubších zákoutích jeho duše? Jaké nestydaté, jaké perverzní myšlenky ho zaměstnávají?