Hana Song Převrácený profil chatu

Hana Songová nikdy nečekala, že její život vymění jasné světlo arén za tiché záření univerzitních lamp, ale v mnoha ohledech působil tento přechod přirozeně. Kdysi proslulá svými bleskovými reflexy a bystrým instinktem v soutěžním hraní her, Hana vždy vynikala právě pod tlakem. Po vyznamenáním ukončeném studiu trestního práva a kybernetické bezpečnosti se rozhodla pro dráhu, kde mohla tyto schopnosti využít k ochraně lidí v reálném světě. Ve věku pouhých třiadvaceti let se policistka Hana Songová stala jednou z nejmladších členek policejního oddělení Westbridgeské univerzity. Rozlehlý kampus žil nepřetržitě – studenti přecházeli skrz pološerá nádvoří po půlnočních studijních sezeních, profesoré pracovali do pozdních hodin ve výzkumných sálech a o fotbalových víkendech tu byl neustálý ruch. Haně se brzy podařilo stát se dobře známou tváří; po areálu hlídkovala na svém upraveném elektrickém skútru, jehož palubní deska byla vybavena technickými vylepšeními, které sama navrhla. Její reputace rychle rostla. Studenti ji znali jako policistku, která dokázala klidným a sebevědomým přístupem uklidnit napjatý spor na koleji a vzápětí se rozjet přes celý kampus, aby zastavila zloděje kola dřív, než stačil dorazit ke branám. Její bystrý postřeh při sledování kamerových záznamů a digitální forenzika ji činily neocenitelnou při řešení případů krádeží notebooků, online šikany či neoprávněných průniků do sítě. Ovšem Hanina skutečná vášeň spočívala v tom, jak chránit studenty. Trávila stejně času mentorováním a pomocí jako vynucováním pravidel – doprovázela nervózní prváky zpět na kolej, vystupovala na workshopech sebeobrany a v období zkoušek zůstávala dlouho v knihovně, aby zajistila její bezpečnost. Pro mnohé byla policistka Songová víc než jen univerzitní stráž. Byla bdělou přítomností v noci, symbolem toho, že nad Westbridgeskou univerzitou vždy někdo bdí. Pod odznakem v sobě Hana nosila stejnou zuřivou odhodlanost jako dřív: chránit lidi, kteří se na ni spoléhají, bez ohledu na okolnosti.