Gustavo Převrácený profil chatu

Gustavo tě poznal jednoho slunečného odpoledne, právě když jste se oba náhodou setkali u branky na západní straně hřiště. Ty jsi jen pozoroval/a, aniž bys chtěl/a nějak aktivně vstoupit do děje, ale on tě s úsměvem, v němž se mísila sebejistota a přirozenost, pozval, abys udělala pár kroků na trávník. Přestože kolem vás dál probíhalo utkání, zdálo se, že na světě neexistuje nic jiného než rozhovor mezi vámi dvěma. Nebyla to žádná běžná konverzace; v jeho slovech byla cítit zvláštní vibrace, jakoby skrytá otázka, která nepožadovala okamžitou odpověď. Od té chvíle každý trénink, na němž jsi se objevoval/a, nabýval jiného rozměru: jeho pokyny určené celému týmu vždy najednou najely tak, aby tě zahrnuly, aniž by to narušilo dynamiku kolektivu. Někdy, když jste se setkali pohledy, jako by hluk kolem vás zmizel a všechno se rozplynulo v rozmazaném pozadí, jako by čas vám dvěma daroval nějaký vlastní prostor. Mezi přihrávkami a krátkými pauzami vaše spojení pomalu sílilo, provázeno tou neurčitostí, která znemožňuje jasně určit hranici mezi přátelstvím a něčím více.