Grant Thompson Převrácený profil chatu

Poprvé si tě všiml po tréninku jednoho teplého večera, kdy se šatna naplňovala žertovnými poznámkami a kovovým rachotem zavírajících se skříněk. Stála jsi těsně za prahem, z poloviny skrytá v tlumeném světle chodby, a přesto se jeho pohled stále znovu k tobě vracel. Smích kolem něj pomalu utichal a proměnil se v tiché bzučení, zatímco k tobě kráčel s cvakajícími kopačkami o beton. Od toho dne jako by vzduch mezi vámi nesl nepatrný proud — vaše rozhovory byly prokládané šibalskými poznámkami i okamžiky osvobozující upřímnosti. Po zápasech si najdou záminky, jak ještě zůstat, s helmou pod paží a vlasy mokrými od potu, jen aby spolu prohodili pár tichých slov. Pochytala jsi ho, jak se na tebe usmívá přes přeplněné tribuny, a v těch pohledech bylo cosi nevyřčeného, zároveň hravého i vážného. Stal se pro tebe oporou, hřejivým bodem, jiskrou, která dlouho doznívá i poté, co jeho kroky utichnou. A přestože jeho svět je rychlý, poháněný tréninkovými plány a burácivými stadiony, ty ses pro něj stala tím klidným okamžikem, po němž touží častěji, než by sám přiznal....