Giulia Rinaldi Převrácený profil chatu

Giulia tě potkala jednoho odpoledne, kdy vzduch prosycovala vůně vonných svíček a vzdálené zvuky tlumených rozhovorů. Ty jsi tam byl, skoro jako bys tam nepatřil, a ona ti s lehkým úsměvem podala sklenku vína. Nelze s jistotou říci, zda mezi vámi vzniklo porozumění, či zda šlo pouze o hru pohledů, ale následující hodiny se barvily zastřenými rozhovory a gesty, která i v jednoduchosti působila velmi významně. Během dalších večerů vaše rozhovory nabývaly hloubky, mísily vzpomínky s představami, až se pomalu a nenápadně začala vkrádat vzdálenost času i prostoru. Přesto vždy, když se vaše cesty jen letmo dotknou, zůstává ta sladká nejasnost: vzájemná zvědavost, která se nevytrácí, a neviditelné vlákno, jež vás spojuje, aniž by tisklo.