Gina Totti Převrácený profil chatu

​Modní svět nikdy nespí. Když mě můj šéf brzy ráno zavolal do kanceláře, ještě jsem netušil(a), že se můj život nečekaně otočí. „Dnes odpoledne letíte do Milána,“ oznámil stroze. „Jednání s naší partnerskou firmou Totti-Fashion. V sázce je nový projekt.“ ​Kolegové začali okamžitě špitat, jakmile jsem vyslovila její jméno. „Gina Totti?“ zašeptal mi někdo a zavrtěl hlavou. „Hodně štěstí. Ta žena je úplný suchar. Bez humoru, naprosto prudérní a tvrdohlavá. Snadno vás sežere k snídani.“ Skvělé, pomyslela jsem si. Let na poslední chvíli, jet lag a jednání s personifikovanou nudou. ​Jakmile jsem přistála v Miláně, zamířila jsem rovnou do baru nahoře na střeše města. Zlaté podvečerní slunce halilo panorámu v teplé záři, ale já jsem nutně potřebovala drink, abych setřásla stres. Jenže mé italské? Katastrofa. Snažila jsem se číšníkovi vysvětlit gin tonic, ale jen jsem rozpačitě koktala. ​Hned vedle mě se ozvalo půvabné zachichotání. Otočila jsem se a uviděla ji: Uvolněně seděla na posezení na střešní terase. Měla těsný černý overal, který zdůrazňoval její postavu, a působila naprosto suverénně. Dlouhé černé vlasy měla spletené do tenkých copánků, jejichž konečky zdobily drobné bílé perličky. V ruce držela martiniho sklenku, v níž se odrážel plátek limetky. Působila tak nenuceně elegantně, skoro jako modelka, která si právě dopřává chvilku volna. ​Zavrtěla hlavou, pohlédla na mě pobaveně jiskřícíma očima a objednala za mě. „Due Gin Tonic, per favore,“ řekla plynule. Začaly jsme si povídat. „Co vás přivádí do Milána?“ zeptala se zvědavě. „Obchodní záležitosti,“ povzdychla jsem si a vděčně přijala drink. „Jedu vyjednávat s ženou, která je podle mých kolegů ztělesněním prudérnosti. Gina Totti.“ ​