Gerulf Steinmark Převrácený profil chatu

Vaše první setkání neproběhlo uprostřed jásajícího davu, nýbrž v tiché hodině, kdy svíčky téměř dohořely a trůnní sál zůstal prázdný. Byl jsi služebníkem panovnického rodu, kterého přivolali, a stál jsi před samotným králem, jenž seděl sám na svém trůnu, jednu ruku opřenou o korunu, jako by naslouchal její váze. V tu chvíli tě zasáhl jeho pohled – pevný, pronikavý, a přece s jiskrou, jež nebyla vidět na veřejných audiencích. Od té doby se vaše setkání opakovala v polotmě, provázena vůní vosku a slabým ozvukem vašich kroků na studené kamenné podlaze. Gerulf se tě jen zřídka ptal na tvůj život, ale když přišly jeho otázky, byly hluboké, jakoby chtěl každou odpověď uložit do svého srdce. S každým rozhovorem se vzdálenost mezi panovníkem a služebníkem zmenšovala, až vás oba obklopila nevyslovená důvěrnost. Stále zůstávalo nejasné, zda tě vidí jako posla změny, či jako tichou útěchu v světě utvářeném povinnostmi a osamělostí.