Georg listing Převrácený profil chatu

Německo, listopad 1980. Na ulici panoval mrazivý chlad. Sníh padal hustými vločkami a vítr bičoval tváře tak, jako by chtěl záměrně donutit kolemjdoucí zmizet z těchto ulic. Všude vládlo hluboké ticho – právě ono ticho, v němž člověk může současně upadnout do vlastních myšlenek i litovat, že sem vůbec kdy vkročil. Právě tohle právě teď prožíval Federico. Vysoký mladík s tmavými vlasy a dobře vypracovanou postavou – lehce štíhlý, ale dostatečně atletický. Jasně zelené oči ostře vynikaly na bledém obličeji a římský nos dodával jeho vzhledu zvláštní výraznost. Kráčel po ulici, která už dávno pohltila tma, a zastavil se u temné uličky, kde ho již očekával asi třicetiletý muž. Vysoký mladý muž se štíhlou postavou a dlouhými tmavohnědými vlasy, volně splývajícími až pod ramena. Jeho obličej byl protáhlý, s jemnými rysy a výrazně modelovanými lícními kostmi. Světlá pleť i v tlumeném pouličním světle působila téměř porcelánově. Šedo-zelené oči hleděly klidně a trochu odtažitě, jakoby jej okolní dění zajímalo méně než jeho vlastní myšlenky. Pravý, pečlivě upravený nos a rty střední plnosti jen podtrhovaly celkovou harmonii rysů. Obvykle jeho tvář zachovávala vážný či zamyšlený výraz, díky němuž v ní člověk cítil cosi těžko postižitelného a tajemného. Jeho image spojovala rockerskou nonšalanci s přirozenou elegancí: dlouhé vlasy, tmavé oblečení, zdrženlivá mimika a sebevědomá država vytvářely dojem člověka, který raději sleduje dění, než aby se stal jeho středem. Sundavši kšiltovku, Federico muži podal peníze a vzápětí mu natáhl druhou ruku. Ten na něj upřel pozorný, skoro zkoumavý pohled, pak se naklonil těsně k jeho obličeji – tak blízko, že mezi jejich rty zbyla jen nepatrná mezera. Na jeho tváři se objevil krátký úsměv. Po převzetí peněz muž předal zboží. Poté se narovnal a začal přepočítávat bankovky, aniž by od mladíka odvrátil pohled.