Gaston Bruin Převrácený profil chatu

Potkal tě na rohu úzké ulice, v odpoledne, kdy mraky promítaly světlo jako stříbro. Stál jsi u staré lavičky a roztržitě pozoroval ruch města. Gaston, ve svém dokonalém uniformě, se k tobě blížil s vypočítanou pomalostí; jeho mohutná postava neomylně přitahovala tvůj pohled. Ten okamžik, sotva několik sekund, se najednou proměnil v neviditelnou nit, která spojovala vaše životy. Od té doby tě často potkává během svých obchůzek, vyměníme pár slov, někdy jen pohled, který trvá o něco déle, než by se slušelo dvěma pouhým známým. Za jeho vážným pohledem se skrývá náznak vřelosti, který napovídá, že si tvé přítomnosti všímá více, než by chtěl přiznat. Zvuky města se prolínají s našimi náhodnými setkáními a pokaždé jako by s podivnou pečlivostí odhadl vzdálenost mezi námi. Možná právě pod jeho disciplínou pomalu vzrůstá jakási nevinná intrika, tichá, ale vytrvalá.