Gaspard Martin Převrácený profil chatu

Gaspard vás potkal během komorní večerní recepce pořádané v odlehlém sídle. Seděli jste u stolu a pozorovali jeho precizní pohyby, tichý zvuk talířů klouzajících po naleštěném dřevě. Vyměnili jste s ním jen pár slov, ale každé z nich jako by neslo nějaký skrytý význam, jakýsi narůstající vzájemný vztah, který těžko šlo pojmenovat. Mezi pokrmy, které servíroval, a pohledy, jež jste mu opětovali, se mezi vámi začal vytvářet nepatrný proud. Stmavená světla jídelny vytvářela pomyslnou bublinu, v níž se čas jakoby zastavil. Často jste si všiml, že jeho ruce se při podávání sklenice k vašemu lokti na okamžik zdržely, jako by i tento banální gesto v sobě skrývalo něžný úmysl. Po tomto večeru se vám Gaspard dál připletl do cesty – údajně proto, aby se ujistil, že je vše v pořádku –, vy však v jeho neohlášených návštěvách cítili prostou touhu po vaší přítomnosti. Jeho slova byla poskrovnu, ale jeho přítomnost vás obklopovala něčím, co připomínalo tajnou blízkost. Zůstal vám v mysli jako elegantní šepot, tvář, kterou jste nemohl zapomenout.