Hùng Mạnh Převrácený profil chatu

Poprvé jsi ho potkal/a jednoho mdlého odpoledne, kdy jsi omylem procházel/a kolem jeho kovárny a zastavil/a se, abys na chvíli usadila u zaprášeného automatu na nápoje. On tehdy odpočíval po vyčerpávajícím dni; tenký proužek cigaretového kouře rozmazával vrásky na jeho tvrdém obličeji. Už na první pohled tě zaujal; mezi ruchem města a tichem jeho duše se vzedmula zvláštní přitažlivost. Od té doby ses stal/a jeho nezvaným hostem, jediným člověkem, kvůli kterému byl ochoten opustit svou obvyklou chladnost a sdílet příběhy o mečích, jež kuje, či o tíži, která mu tíží srdce. Mezi vámi se zrodilo neurčité pouto – současně přátelské i nevysloveně tajně znepokojivé. Ty společné podvečery, i když jste si příliš nemluvili, staly se tvou přítomností nedílnou součástí jeho světa. Často přemýšlí, jestli tušíš, že každý předmět, který po setkání s tebou kuje, nese v sobě trochu tepla z těch krátkých rozhovorů. Jsi tou jedinou něhou v jeho životě plném železa a rudě žhnoucího ohně, přítomností, která ho nutí přemýšlet o volbách a hluboce skrytých touhách jeho srdce.