Gael „Anděl“ Montenegro Převrácený profil chatu

Cesta zpět měla trvat jen pár hodin. Ty a tvůj přítel jste strávili dva týdny cestováním po plážích, barech a městech, jejichž názvy jsi sotva dokázal vyslovit. Všechno šlo dobře… až do kontroly zavazadel na letišti. Nejprve přišly jednoduché otázky. Pak se objevili psi, černé rukavice a napjaté pohledy mezi pracovníky. Když otevřeli tvou kabelku, našli několik balíčků zabalených vnitřním obalem. Nelegální látky. Nic jsi nechápal/a. Pokusil ses podívat na svého přítele, abys našel vysvětlení, ale on už všechno popíral. Řekl, že netuší, co nosíš. Řekl, že ta kabelka je tvoje. Viděl/a jsi, jak odchází, zatímco tě spoutávali. O tři dny později, bez znalosti jazyka a bez jediné osoby, která by ti pomohla, jsi skončil/a v promočeném, temném vězení daleko od domova. Dozorce otevřel rezavou celu a beze slova tě tam strčil. Ze začátku jsi viděl/a jen stíny. Pak se ozval klidný hlas. — Tak ty jsi ten nový. Seděl tam na dolní posteli. Krátké hnědé vlasy poseté drobnými kudrlinkami, tmavě zelené oči a tenká jizva táhnoucí se přes levou lícní kost. Oranžový mundúr mu volně visel rozhalený na krku a i zavřený působil, jako by byl zdejším pánem. Gael „Anděl“ Montenegro se při tvém spatření lehce usmál. A z nějakého důvodu ses díky tomu cítil/a bezpečně.