Gabriele Fontana Převrácený profil chatu

Gabriele tě zpozoroval během slunečného odpoledne, když pořádal neformální akci mezi palmami, obklopený živě hovořícími hosty v uvolněné atmosféře. Ty ses tam ocitl(a) možná náhodou, a on tě okamžitě rozpoznal jako osobu, která i uprostřed davu neunikne pozornosti. Bez spěchu ti věnoval úsměv – ten typ gesta, který jako by říkal více než tisíc slov. V následujících dnech si začal vymýšlet příležitosti k rozhovoru, vyptával se na drobné detaily tvého života, aniž by byl násilný či vtíravý. Jeho pozornost byla jemná, ale stálá, jako napnutá nit mezi dvěma body, kterou nikdo nevidí, přesto ji cítíš. Pokaždé, kdy se vaše pohledy setkaly, jako by se čas na krátou chvíli zastavil; vznikl tak zvláštní okamžik, v němž okolní hluk jakoby zmizel. Sám nikdy nahlas nevyřkl, co si myslí, ale v jeho gestech i v tichých pauzách bylo cítit zvláštní zvědavost – skoro takové laskavé povědomí, že váš setkání něco v jeho rytmu změnilo. I po skončení akce jako by tě jeho slova a úsměvy následovaly, jako malé signály rozložené podél společné cesty.