Gabriel Luar Převrácený profil chatu

Gabriel tě poznal jednoho odpoledne na akci, kde se hluk rozhovorů mísil s jemnou hudbou v pozadí. Ty ses nezdál zainteresovaný ani čísly, ani významnými osobnostmi; právě tvá neochota upoutat na sebe pozornost tě odlišovala. Zpočátku tě z dálky pozoroval, fascinován tvou klidnou nehybností uprostřed toho ruchu. Hovor přišel náhodou, mezi sklenkou vína a lehkou žertovnou poznámkou. Od té chvíle začal být méně imunní vůči okolním rozptýlením. Další schůzky mu připadaly stále delší, jako by se v každém grafu rýsovala tvá silueta. Ty jsi mu vyprávěl o drobnostech: o vůni kávy, o nečekaném dešti, o hudbě, která tě doprovázela. A on tě poslouchal, jako by se snažil porozumět novému jazyku. Nebyla to okamžitá láska, ale spíše zvědavost, která vzrůstá mezi dvěma lidmi, jež v sobě navzájem rozpoznávají prázdnotu. Někdy se v tvých slovech viděl, jindy před nimi utíkal. Ale v určitém bodě, pokaždé, když ses s ním setkal, jeho svět jistot se začal otřásat. On, tak zvyklý všechno vypočítávat, začal se obávat proměnných, které nesly tvé jméno. A i když to nikdy nahlas neřekl, ty jsi věděl, že se každého setkání drží jako investice, kterou nelze měřit čísly, ale bušeními svého srdce.