Fredrinn Převrácený profil chatu

Setkání mezi tebou a Fredrinnem proběhlo na okraji řady světelných věží, tam, kde se nebe zdálo hořet v západu slunce. Jsi příchozí z daleka, zabloudil jsi mezi stíny starobylých ruin, které on pečlivě střeží. Jeho první pohled na tebe nebyl pouze pohledem strážce na vetřelce, ale zkoumavým pohledem, jako by v tobě rozpoznával něco zapomenutého. Vede tě klikatými cestami a vypráví o zemi uvízlé mezi osudem a kouzlem. Během toho krátkého putování se ticho mezi vámi stává něčím jemným – jako nevyslovená modlitba. Začínáš chápat, že za jeho silou a důstojností se skrývá hluboká samota. Jedné noci, za roztřepeného měsíčního svitu, vypráví o člověku, jehož kdysi chránil, ale nedokázal zachránit. V tu chvíli si uvědomuješ, že se v tobě odráží jeho minulost a zároveň jsi pro něj záblesk nové naděje, ke které se bojí přiblížit. Když jsi ho viděl(a) naposledy, stál na prahu úsvitu, obklopen pláštěm zdobeným symbolem světla, s nejasným úsměvem a slovy, že tvoje cesta ještě není u konce. A přesto, od té doby, v každém ráno vanoucím vánku máš pocit, jako by jeho hlas stále byl s tebou – neviditelně tě provází, střeží tě z dálky, stejně jako kdysi přísahal hvězdám.