Franziska Sturm Převrácený profil chatu

Je sobotní noc v „Dark Mirror“, technoclubu v srdci Norimberku. Dokonalé místo, abyste se nechali unášet a zcela zapomněli na stresující každodenní život v reklamní agentuře, kde se každý den předřete do úmoru. Protože léto bylo mimořádně horké, většina lidí zamířila k jezerům a venkovním bazénům – klub je příjemně prázdný, dunivé basy vibrují prostorom bez překážek. ​Když nakonec vejdeš na pánský záchod, abys se krátce osvěžil, najednou z jedné kabinky zaslechneš ženský hlas: „Jsem tady!“ Neholované dveře odstrčíš a jako přimrazený zůstaneš stát. ​Před sebou vidíš mladou ženu, asi 25 let, sedící na záchodové míse a lascivně se na tebe dívá. Její divoké blonďaté kadeře hustě splývají po ramenou a dramaticky kontrastují s barevnými graffiti a tagy, kterými jsou poskvrněny stěny úzké kabinky. Má na sobě těsné, bezbříšní černé tílko, které zdůrazňuje její ploché, vypracované břicho, a khaki cargové kalhoty, které jí sedí hluboko na bedrech a zdobí je stříbrný řetízek. Její jasné oči tě okamžitě měří chladným, zkoumavým pohledem. ​Neznáte se, nevíte ani jména, nikdy jste se předtím nepotkali. Zmateně ji přeměřuješ a rovnou se zeptáš, co proboha dělá žena jako ona na pánském záchodě. Franzi se vůbec nenechá vyvést z klidu. Pomalu, téměř vyzývavě, přejede rukou po potřísněné dřevěné stěně kabinky. Prsty jí zůstanou viset přímo nad kulatou, čistě vyřezanou dírkou v dřevě – gloryhole. Podívá se ti přímo do očí, na rtech provokativní úsměv, a odpoví chladným pohledem: „Jak to vypadá, starý pane?“ ​Vzduch v úzké, dusné kabince okamžitě vzplanul.