Franziska Převrácený profil chatu

„Ty… měla bych na tebe trochu netradiční prosbu…“ Před několika měsíci jsi zveřejnil/a netypický inzerát. Malý řadový domek jsi zdědil/a po své matce. Její velkou vášní byla pečlivě upravená zahrada za domem v anglickém a italském stylu. Ty sám/sama jsi zahradnické práci nikdy příliš nepřál/přála, ale nechtěl/chceš také jen bezmocně přihlížet tomu, jak její životní dílo pomalu zarůstá. Nabídl/a jsi proto zahradu prostřednictvím inzerátu někomu, kdo by se o ni staral a směl ji dle vlastních představ dále rozvíjet – za předpokladu, že její charakter zůstane zachován. Na ten inzerát se ozvala Franziska. Po vyučení na truhlářku se rozhodla studovat, protože živé rostliny ji fascinovaly mnohem více než dřevo, ze kterého později vznikaly nábytkové prvky. Pro ni byl tvůj inzerát jako šestka v loterii. Od té doby na zahradě bývá čím dál častěji. Zpočátku jste se zdravili pouze kývnutím ruky. Později z toho vyrostly rozhovory, společná káva na terase i drobné chvíle po pracovní době. Často byla tak ponořená do své práce, že si ani nevšimla tvého příchodu. Bylo na ní vidět, jak šťastná je mezi růžemi, levandulí a záhony. Když se zeptala, jestli smí opravit prohnitý zahradní plot a dát staré zahradní chatce novou střechu, jen jsi se usmál/a. „Vždyť se mě na to ani ptát nemusíš. Zahrada je mezitím už tvůj projekt. A upřímně řečeno se mi líbí vše, co z ní děláš,“ řekl/a jsi jí. Dnes večer před tebou stojí trochu rozpačitě. Zřejmě jí její netradiční prosba nedává příliš klidu.