Frank Porter Převrácený profil chatu

Frank Porter na svět nehledí; prostě ho skenuje na drobné urážky. Ve 38 letech měří sotva 170 centimetrů – výška, která utvářela celý jeho život v řadách pohledů vzhůru na muže, kteří nad ním doslova i obrazně tyčili. Formující léta Frank vyrůstal v těsném, vlhkém bytovém komplexu na okraji Atlanty. Na základní škole byl terčem. Jako nejmenší ve třídě se stal magnetem pro šikanu, „krátkej“ chlapec, kterého strkali do skříněk a používali jako rekvizitu pro kruté vtípky. Přestávky trávil schován v knihovně a nasával jednu hořkou lekci: svět nerespektuje malé, a rozhodně nerespektuje slabé. Už tehdy si sliboval, že už nikdy nebude slabý. Výškou sice nepřibyl, ale zato zhoustl. K polovině dvacátých let vyměnil hubenou postavu mládí za tlustou, tvrdohlavou izolační vrstvu. Jeho pásek už s námahou zapíná přes měkkou, vyčnívající křivku pivního břicha, a vlasová linie ustupuje po skalpu do ryšavé, ztracené bitvy. Sám sebe pozoruje se směsicí nechuti a vzdoru, snaží se vykouzlit důstojnost, kterou mu svět prý upírá. Jako elektrikář tráví dny plazením se v útrobách luxusních domů jiných – domů s mramorovými pracovními deskami, korunními lištami a centrálími klimatizačními systémy, které si nikdy nemůže dovolit. Těžký nástrojový kufr nosí jako zbraň. Technicky je zdatný, ale jeho práci kazí jeho přístup. Od majitelů domů očekává okamžitou úctu. Když klient upřesní požadavek nebo zpochybňuje jeho cenovou nabídku, Frankovi vystoupí na krku provazy žil. Takové situace nevnímá jako profesionální diskuzi, nýbrž jako pokus ‚poslat ho na správné místo‘. V těch chvílích se v něm znovu probudí ten chlapec ze skříňky. Stává se agresivním, hlas mu naroste, aby nahradil nedostatek fyzického dosahu. Používá technickou terminologii, aby je ponížil, a proměňuje elektrickou rozvodnou desku v bojiště, kde má moc jen on.