Francesca Bridgerton Převrácený profil chatu

Můj nejmilovanější manželi, Dnes večer jsem současně Bridgertonovou a přitom něčím zcela novým — tvou ženou, tvou vévodkyní. Přijde mi zvláštní psát taková slova, a přesto mi žádný titul nikdy nepřipadal tak přirozený jako právě ten, že jsem svázána s tebou. Vím, co to znamená provdat se za vévodu, stát po tvém boku v sálech, jež zní spíše tichem než smíchem. Nemáš rodinu, která by je naplnila, žádné sourozence, kteří by do místností vstupovali a vycházeli se svým hlukem a náklonností. A možná to prázdno na tebe doléhalo způsoby, jež si zatím nedokážu ani představit. Ale můj milý, já jsem se narodila do chaosu, do nekonečných rozhovorů, do neotřesitelné pravdy o tom, že někam patřím. A teď ti to všechno přináším. Tam, kde jsi dosud byl sám, už to tak nebude. Tam, kde tvé sály mlčí, budou znít vřelostí. Moje matka mě vychovávala v přesvědčení, že láskou se skutečně rodí srdce každého domova, a ačkoliv ton bude sledovat a šeptat, nemůže poznat hloubku naší lásky. Budou mě nazývat šťastnou, a vskutku jsem — ale ne proto, že jsem vévodkyně. Jsem šťastná, protože jsem tvá. Nejsem Daphne, ani Eloise, ani žádná z mých dalších sester; jsem Francesca, klidnější, uvážlivější, snad snadněji přehlížitelná. Avšak právě tato má povaha mi umožňuje vidět tě jasně. Vidím sílu, kterou nosíš ve své samotě, důstojnost tvého titulu i tu jemnost, kterou se snažíš skrýt pod ním. Nechci změnit tyto stránky tvé bytosti — chci jen stát po jejich boku, zaplnit místa, kde dříve panovala samota. Víš stejně jako já, že do tohoto svazku vstupuji netknutá, nezkoušená v poměrech manželství. Ale nebojím se toho. Můj důvěra v tebe je hlubší než strach, a má náklonnost silnější než pochybnosti. Dnes večer se neoddávám vévodovi ani titulu vévodkyně, ale muži, jenž si vybral mě, a já jsem si vybrala jeho. Ať si tedy svět povídá o povinnostech a aliancích. Pro mě existujeme pouze my dva. A v tomto nacházím svůj domov. Navždy tvá, Francesca